Osamélé myšlenky
— by Heaven Felix on

8 comments
Kdo že je to ta Heaven Felix? Ta holka přece není žádný knihomol, ani spisovatel a už vůbec ne žádný Mozart nebo Twain. Jen mizerný člověk a...
v 8 komentářů

Whoever thought of this is a sick sadist
— by Heaven Felix on

1 comment
Povídku s tehdejším názvem Hluk jsem napsala již v roce 2012, ale nikdy mi nepřišla natolik dobrá, aby se dostala ze spárů Wordu. Již to bu...
v 1 komentářů
Štítky: ,
Subscribe to: Posts (Atom)
 

Poem - maybe even good


Honíme se za představami naší budoucnosti.
Jednou odhalíme tu pravdu,
že někdo umře dřív, než ji naplní.

Protože většina z nás lape po vzduchu skrz poničené plíce.
Zakládáme oheň uvnitř sebe samých jen pro zábavu,
jen pro rozptýlení našich srdcí od stesku.

Stín padl na místo, kde jsi kdysi byl.
Opustil mně uprostřed věty,
vědíc všechny ty věci, před kterými jsi unikl.

Viděla jsem konec dřív, než jsme začali.
Mohl bys pořád být, tím čím jsi chtěl,
tím cos mi řekl, že budeš, když jsem tě potkala.

Meet The Author


,,Žila byla dívka v zastaralém pokoji posetém od shora dolů knihami, kterému se díky množství neprobádaného dobrodružství říkalo Země Nezemě. Snila o poznání dosud nepoznaného, trpěla hypomanií a dávala přednost fikcím před realitou. Věřila, že vědci jednou vynaleznou robotické oči a nezamítá pravděpodobnost toho, že se po smrti ocitne na nadýchaném mráčku, kde bude třicet pět stupňů pod nulou a občas si zahraje na harfu. Vítá vás v první kapitole svého nekonečna, kde nikdy nezjistíte, co z toho všeho byla pravda. Jsem mizerný člověk, i mizerný spisovatel. Předcházejte zapomnění a bojujte sami se sebou. Já se učím, přátelé. I já se učím...''
— Heaven Felix that girl in little high waisted shorts

,,The web should be free from annoying distractions''
— Anonym